LIFE IS A SPORT

Proč jsem začala (znovu) běhat? V září jsem se přihlásila na pražský půlmaraton a bylo vymalováno. Primárním cílem nebylo rozhodně hubnutí, i když jsem to brala jako příjemný bonus. Chápejte, odjakživa toužím po nohách Gisele Bündchen a říkala jsem si, že pokud toho nedosáhnu poctivým tréninkem 6 dní v týdnu, tak už ničím. No tak jsem toho nedosáhla. Od pasu dolů se de facto nic nezměnilo. Na dotek je to krásně pevné, ale jinak nic. Zato od pasu nahoru mi trochu lezou žebra a taky mi někam odešla prsa (pláču). Což je ale částečně dáno tím, že jsem byla nucena ze zdravotních důvodů držet dosti přísnou nízkotučnou dietu, takže doufám, že se mi teď zase vrátí. Prosím!!!

Pokud s běháním začínáte, můžu vám vřele doporučit knížku Ruth Fieldové s názvem Příručka dámy v běhu. Je v ní všechno, co pro začátek potřebujete vědět, a to všechno je napsané pěkně na plné kule, bez obalu. A to se mi líbí.

Vybrala jsem pár vět ze závěru:

Běhání vám dodá pocit štěstí...
Po psychické stránce vás běhání činí šťastnými, protože stimuluje uvolňování endorfinů a povzbuzuje produkci serotoninu, což jsou stejné hormony, které vás zaplavují, když se zamilujete, pochutnáváte si na čokoládě nebo máte orgasmus. Tenhle proces probíhá nejen přímo při běhání, ale ještě značnou dobu po něm.

Pokud si z téhle knihy odnesete alespoň tři věci, měly by to být tyhle:
Běhejte!
Pijte víc vody!
Jezte míň sajrajtu!

Ať už vás v životě potkalo cokoli, co vás vede k přesvědčení, že se něčím lišíte od všech ostatních, je to nesmysl. Srovnejte se s tím. Všichni máme k dispozici stejných čtyřiadvacet hodin denně. Staňte se vším, čím můžete být.

Měsíc po svém prvním půlmaratonu jsem uběhla maraton. Kdyby mi to někdo řekl před půl rokem, tak mu neuvěřím. Pohyb je nejúčinnější detox. Je to zadarmo. I ten nejhorší den v práci se dá vyběhat a věřte k tomu, že ten pocit, že jste ho nezajedli pytlíkem brambůrků nebo tabulkou čokolády, je prostě boží.

Běhání není podle mě ani sport, ani dieta, ale životní styl. Přivedlo mě k otázkám týkajícím se výživy, kvality potravin, různých alternativních stylů, jako je bio, vegetariánství, paleo atd. (Neříkám, že něco z toho striktně dodržuji, ale rozhodně mě to inspiruje a posunuje dál.) Začala jsem kupovat a používat potraviny, o kterých jsem nikdy předtím ani neslyšela. A řeknu vám, že mnou nenáviděný olivový olej (ačkoliv panenský) ze supermarketu se s tím bio nedá vůbec srovnávat. Miluji ho. Přes běhání jsem se dostala také k posilování. Nedávno jsem se na základě článku z Běžecké školy (mimochodem podle mě nejlepší stránky nejen o běhání, co můžete najít) zúčastnila semináře KB5 Minimum, a řeknu vám, že zjistit po tolika letech, že jsem vlastně cvičila většinou špatně nebo úplně zbytečně, je krutá rána.

Co říci závěrem? Většina lidí nám lže. Někdy úmyslně, ale většinou v dobré víře. Bohužel. Důležité je zachovat jasnou mysl a nepropadat trudomyslnosti!

Vy si myslíte, že ta trudomyslnost je sranda, co? Copak jsme stokrát nečetli, co to s lidma dělá? Ze šestatřiceti polárních výprav zahynulo osm hladem, šest mrazem, čtyři vysílením a - sedmnáct trudomyslností! Sedmnáct!