FUCK!

Poslední dobou mě rozesmutňuje, jak staré (dobré) věci ustupují novým. Jeden příklad za všechny je unifikace zejména menších nádraží. Pokud náhodou usnu ve vlaku a vzbudím se ve stanici, tak pouhým pohledem z okna nepoznám Suchdol od Studénky.

Minulé dva týdny jsem bohužel musela být svědkem toho, jak někdo díky dotaci z Evropské unie (které chci tímto poděkovat) zničil všechno, co jsem kdy upřímně milovala. Nejhorší na tom je, že celá velkolepá "rekonstrukce" vůbec ničemu nepomůže. V tom domě je díky půlmetrovým cihlovým zdem chladno i v tom nejparnějším létě, takže nalepit zvenčí polystyren o tloušťce 15 centimetrů způsobí pouze úbytek světla a zabrání zdem, které stojí prakticky ve vodě, dýchat. Tomu napomáhají rovněž plastová okna, která nahradila dřevěná s velmi subtilními rámy. Díky nim se plocha skla zmenšila o celou třetinu!

Já vím, že je to jen jeden z mnoha příkladů necitlivého zacházení s historickými objekty. Domnívám se, že renovace stávajících oken a nová omítka by posloužila lépe (a přišla na stejné, ne-li menší peníze).

Tak jsem si postěžovala. Jestli se mi ulevilo? Neulevilo.

S funkcionalismem je to asi jako s olivami. Jsou lidi, kteří je milují. A pak jsou lidi, kteří je nenávidí. Nic mezi. A já to nikomu neberu.