Minulý týden jsem uskutečnila nálet na H&M, jelikož jsem zjistila, že většina mých basic triček se nenápadně, o to zákeřněji, přesunula do kategorie "akorát tak na doma". Koupila jsem čtyři a z toho jsem už dvě stihla zničit. Jedno mi poprskal olej při vaření (Hlavně že mám tu krásnou zástěru z IKEA, kterou jsem si před pěti roky prostě musela koupit! Kolikrát že jsem ji použila? Jednou? Ne, tak dvakrát...) a zatím se mi nedaří ty fleky osvědčenými postupy odstranit.
To druhé, to je teprve sranda! Neměli moji velikost, ale jelikož jsem teď zastáncem "čím větší, tím lepší", sáhla jsem po větším a nemohla jsem si ho vynachválit – rukávy po lokty, dole vykrojené, sahalo vzadu skoro až pod zadek, pro mě k legínám ideální (nejsem odvážná a jsem soudná, tedy většinou) a hlavně šedá barva u mě teď vede na plné čáře.
Už když jsem ho vytahovala z pračky, zdálo se mi nějaké malé, ale tuto myšlenku jsem okamžitě zahnala s tím, že se mi to určitě jenom zdá. V sobotu jsme odjížděli na husacinu do Slovenského Grobu (první část tady) a jelikož jsem předpokládala, že následky večerní žranice budou pravděpodobně patrné ještě i v neděli, sbalila jsem si s sebou své nové vínové kalhoty a své nové volné šedé tričko, které by zamaskovalo i šestý měsíc těhotenství. Ha ha.
Takže abych to zkrátila... Bohužel nemám fotku před, mám jenom fotky po. Toho nádherného slunečnicového pole hned za penzionem jsme prostě museli využít, i když jsem měla mokré vlasy, velké kruhy pod očima, málo času, velké břicho a malé tričko. Původně bylo minimálně o dvacet centimetrů delší, teď je to asi tak velikost 140 v dětském. Pro mě již prakticky nenositelné, jelikož mi díky vykrojení vykukuje část břicha a zad a taky mě trochu škrtí rukávy.
Na všem zlém se najde něco dobrého. Dřív jsem třeba ničila objektivy, trička jsou oproti tomu mnohem méně finančně náročná.
Bunda C&A, kalhoty, tričko, čepice H&M, boty Pat Calvin.











No comments:
Post a Comment
Děkuji.